Předmět má poskytnout posluchačům základní přehled o fenoménu historické paměti a jejího formování do institucionalizované podoby. Vedle těchto formativních procesů a tradičního způsobu uchování historické paměti (knihovny, muzea apod.) budou rovněž přiblíženy možnosti jejího výzkumu (oral history), obnovy (památková péče) a moderního zpřístupnění digitální formou. Osnova předmětu: 1. fenomén historické paměti (individuální, kolektivní paměť) a její legitimizační společenské role 2. způsoby přenášení historické paměti (např. ústní tradice, psané texty, obrazy, místa paměti) 3. knihovna jako nejstarší paměťová instituce, "pokladnice vědění" a předchůdce archivu 4. přehled dějin sběratelství od kabinetů kuriozit k paměťovým institucím 5. od kostela k muzeu a galerii: proměna kolektivních identit v 19. století 6. výstava jako institucionalizovaná konstrukce paměti (příklad Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895 a jejích formativních účinků na vznik regionálních paměťových institucí) 7. cestovatelství z hlediska paměťových institucí, kulturního transferu a vytváření "obrazu druhého" 8. 20. stol.: institucionalizace systému/sítě paměťových institucí - od fragmentárnosti ke kooperaci 9. památková péče: specifický typ formování a obnovy historické paměti 10. individuální dějiny: oral history, paměti, autobiografie 11. paměťové instituce v digitálním věku: přístupy, projekty, možnosti 12. česká kolektivní paměť: identita, mýty, historické spory a příběhy 13. exkurze do vybrané paměťové instituce (památkový objekt či historická knihovna) Pozn.: Prerekvizity platí jen pro st. Program Digitální historické vědy.