Náplň semináře spočívá v několika dimenzích. První z nich představuje základní vhled do problematiky fake news jakožto specifického společenského fenoménu. V průběhu kurzu se budeme věnovat jeho možné charakteristice, funkcím a definici ze sociálního a filozofického hlediska. Druhou dimenzi představuje demonstrace historicity a stáří fake news na vybraných antických textech. V tomto ohledu klade seminář důraz na antické historiografy Hérodota a Thúkýdida a jejich verze dějin. Pozornost bude věnována také některým autorům antického dramatu. V dílech těchto autorů se pokusíme objevit a analyzovat některé ve vztahu k fake news problematické pasáže, které jsou spjaty s demokratickým diskurzem své doby. Poslední dimenzi poté tvoří demonstrace reálného dopadu fake news na individuální lidské životy. V tomto směru se seminář zaobírá především postavou Sókrata, vystavenou na literárních verzích svých současníků Platóna, Xenofónta a Aristofana. Závěr semináře tedy ukazuje modelovou situaci, při které lze identifikovat fake news jako jeden z faktorů hrajících roli při kompozici obžaloby proti Sókratovi. Pro úspěšné splnění kurzu je třeba mít splněnou docházku a prezentovat jeden vlastní výzkum ohledně tematiky fake news. 1. Úvodní hodina Organizační informace, rozvržení témat, úvod do problematiky 2. Metodologie Literatura, práce s prameny, vymezení základních pojmů, příklady f.n. z praxe 3. Definice fake news I Přehled základních charakteristik, pracovní definice 4. Definice fake news II Specifika a funkce fake news 5. Definice fake news III Časově nezávislá definice, téma tzv. background beliefs 6. Antická historiografie I ? Metodologie 7. Antická historiografie II ? Hérodotovy Dějiny 8. Antická historiografie III ? Thúkýdidovy Dějiny peloponéské války 9. Drama jako afirmace, nebo varování? Proces předávání informací v masovém měřítku v rámci klasické polis: podobnosti a rozdíly s moderní dobou 10. Fake news v praxi I Sókratés a svědectví o něm 11. Fake news v praxi II Obžaloba Sókrata a fake news 12. Fake news v praxi III Politická realita Sókratova procesu a téma Sókratés jako oběť Literatura: ? BALOT, Ryan Krieger. Greed and injustice in classical Athens. Princeton: Princeton University Press, 2001. ? CARTLEDGE, Paul. Ancient Greek political thought in practice. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ? COOKE, Nicole A. Fake news and alternative facts: information literacy in a post-truth era. Chicago: ALA Editions, an imprint of the American Library Association, 2018. ? GUTHRIE, William Keith Chambers. Socrates. London: Cambridge University Press, 1971. ? HANSEN, Mogens Herman. The tradition of ancient Greek democracy and its importance for modern democracy. Kodaň: Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab, 2005. ? HALL, Edith. Inventing the barbarian: Greek self-definition through tragedy. New York: Oxford University Press, 1991. ? HIGDON, Nolan. Anatomy of fake news: A critical news literacy education. Oakland: University Of Califonia Press, 2020. ? CHERNYAKHOVSKAYA, Olga. Sokrates bei Xenophon: Moral - Politik - Religion. Tu?bingen: Narr Verlag, 2014. ? KERFERD, George Briscoe. The sophistic movement. New York: Cambridge University Press, 1981. ? LONGINO, Helen E. Science as social knowledge: values and objectivity in scientific inquiry. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1990. ? MACDOWELL, Douglas M. Aristophanes and Athens: an introduction to the plays. New York: Oxford University Press, 1995. ? MOLES, John. Truth and untruth in Herodotus and Thucydides. In: GILL, Christopher a T. P. WISEMAN. Lies and fiction in the ancient world. Exeter: University of Exeter press, 1993. 88 ? 121 ? OBER, Josiah. Political dissent in democratic Athens intellectual critics of popular rule. Princeton: Princeton University Press, 2002. ? PATZER, Andreas, ed. Der historische Sokrates. Darmstadt, 1987. ? PRITCHARD, David M. Athenian Democracy at War, Cambridge University Press, 2019.