Předmět je zaměřen na problematiku interpretace uměleckého díla s ohledem na její možnosti zprostředkovat porozumění člověku. Reflektuje potenciál uměleckého díla vyjadřovat obecnou povahu lidské existence v konkrétních kategoriích spojených mj. s kulturní a historickou podmíněností. Poukazuje na to, že umělecké dílo vykazuje zvláštní jednotu mezi smyslově konkrétním vztahem ke skutečnosti a jejím celistvým uchopením.
Výuka je zaměřena zejména na interpretaci narativního uměleckého díla a na souvislosti mezi významem fikčních vyprávění a tím, co znamená být člověkem. Zvláště poukazuje na předpoklad, že vnitřní svět uměleckých vyprávění (coby specifický projev lidské činnosti) nabývá potenciál vyjevovat vlastní způsob lidského bytí a symbolicky zpřístupňovat smysl skutečnosti.
V kontextu vybraných filosoficko- a teologicko-antropologických přístupů předkládá k úvaze, zda umělecké vyprávění symbolicky neodkazuje k člověku jako bytosti, která právě v neredukovatelné konkrétnosti vlastní existence pro sebe vyžaduje ukotvení své důstojnosti v nepodmíněném obdarování, přijetí a začlenění do ryzí vzájemnosti.
V průběhu výuky je kladen důraz na tyto okruhy:
- seznámení s některými koncepcemi vztahu umění a lidského bytí (prostřednictvím výkladu a rozboru vybraných textů); pozornost bude věnována zejména přístupům orientovaným fenomenologicky nebo hermeneuticky, zohledněna též bude personalisticky ukotvená četba uměleckého díla
- metodologická východiska interpretace uměleckých vyprávění
- možnosti začlenění interpretace uměleckého díla do realizace dizertačních projektů
- interpretace vybraných uměleckých děl (v souvislosti s tématy dizertací)
- Enseignant: Jan Hojda