Obsahem výuky jsou historické a filozofické základy a předpoklady etiky a jejich praktické důsledky pro sociální práci. Student získá znalosti z oblasti etiky obecní i profesní (profesní etické kodexy), naučí se reflektovat proměny etického myšlení v kontextu dobových proměn. Obeznámí se s vztahovým rámcem etika - morálka - praxe sociální práce. Zvláštní pozornost je věnovaná etickým dilematům.
Osnova:
ÚVOD DO ETIKY
Etymologie pojmu morálka a etika a dalších příbuzných pojmů (moralita, mravy, obyčeje chování apod.), objekt a předmět etiky jako speciální vědní (a aplikované, výchovné) disciplíny.
VZNIK A VÝVOJ MORÁLKY (obecně, historicky)
Vznik morální regulace (sociální interpersonální regulace a individuální autoregulace) lidského chování v dějinách, vývoj morálky mezi různými druhy regulace chování člověka v současnosti (vztah instinktu, učení, morálky, práva, organizační regulace a mocenského rozhodování apod.), úloha morálky v kulturní sociogenezi, morálka jako zvláštní "antropo-kulturní" forma regulace.
VZNIK A VÝVOJ MORÁLKY (individuálně)
Vznik a vývoj morální regulace a autoregulace chování v individuální ontogenezi a mravní objevování, mravní učení, a návyky (zdůvodňované i nezdůvodňované) a morální vědomí (morální znalost a mravní svědomí) a sebevýchova, stupně morálního zrání individua (podle Piageta a Kohlberga), mravní výchova (zejména v rodině, ve škole a profesně zaměřeném sociálním prostředí).
MORÁLKA A ETIKA VE FILOSOFICKO-TEOLOGICKÉM KONTEXTU
Sokrates, Platon a Aristoteles o obecninách a etický ideálech (jejich dosažitelnost), nesamostatnost "morálního činu", morální relativita (neustálé hledání uspokojení a obnova nespokojenosti s uspokojením), otázka kategorického imperativu (Kant) a konkrétní rozumové mravní volby v konkrétním prostředí. Etické otázky v dějinách filosofie (v různých filosofických konceptech v dějinách), etické otázky uvnitř největších světových náboženských systémů (judaismu, křesťanství, islámu, buddhismu, taoismu, resp. i konfucialismu).
ETICKÉ TEORIE - PŘEHLED
Teorie přirozeného zákona, teorie přirozeného práva, teorie racionální povinnosti (deontika), teleologie - utilitarismus, teorie distributivní spravedlnosti. Aplikace základních principů jmenovaných etických teorií v praxi sociální práce.
OBECNÉ ETICKÉ POJMY A KATEGORIE
Obecné morální pojmy a kategorie: dobro a zlo, čest a účel, pranýř a svědomí, spravedlnost, odpovědnost, štěstí a smysl života, povinnost, obětavost, solidarita a pomoc, eudaimonismus, hédonismus, etická utilitarita, egoismus, altruismus, filantropie, morální entusiasmus, transcendentalita a realita v morálce, (relativní univerzalita, proměnlivost a přechodnost obecně lidských mravních ideálů).
MORÁLKA A SVOBODA ČLOVĚKA
Morálka v evolučně determinovaném lidském jednání a svoboda člověka, vnější a vnitřní hranice morální svobody, svoboda a morálního svědomí, tzv. "zlaté pravidlo judaismu" (a jeho antické a novověké podoba - u Sokrata, Kanta aj.), morální hodnoty a životní zájmy člověka, etické poznání a hodnocení (resp. i rozhodování), kultura a "mezikulturní" etická tolerance a komunikace, etika jedince, lidských skupin, pospolitostí, konkrétních kulturních okruhů (problém morálky a lidské identity v nich), lokální a globální v morálce současného člověka.
SOCIÁLNÍ PRÁCE - PROFESE ZALOŽENA NA HODNOTÁCH - IDENTITA OBORU
Charakteristika profese (pět atributů profese dle Greenwooda), historický pohled na hodnoty v sociální práci, hodnotové orientace z historického hlediska. Vliv etiky na formování profese.
MOC A POMOC
Moc jako etická kategorie. Neutralita moci. Nakládání s mocí. Moc pomáhajícího a moc klienta.
Posilování a rozvoj moci klienta - empowerment.
ETICKÝ KODEX
Vznik a vývoj etického kodexů, současný stav, srovnání etických kodexů v různých zemích z hlediska hodnot. Etický kodex a problematika lidských práv. Významné dokumenty týkající se lidských práv a svobod. Význam etického kodexu pro praxi. Kritika etického kodexu.
ETICKÉ PROBL
- Učitel: Miroslav Kappl