Předmět reflektuje, jaká východiska transkulturality nabízí moderní umělecké vyprávění ztvárněné filmovou i literární formou. Zvažuje potenciál uměleckého díla vyjadřovat nejen kulturně podmíněné rysy lidské existence, ale i způsob bytí společný všem lidem. Zohledňuje narativitu jako jeden ze základních projevů kultury a táže se po souvislostech mezi významem fikčních vyprávění a tím, co znamená být člověkem. Zvláště zvažuje předpoklad, že vnitřní svět uměleckého vyprávění (coby specifický projev lidské činnosti) nabývá potenciál vyjevovat vlastní způsob lidského bytí.
V daném ohledu předkládá k úvaze, zda umělecké vyprávění symbolicky neodkazuje k tomu, že člověk je bytostí, která pro sebe vyžaduje ukotvení své osobní důstojnosti v nepodmíněném obdarování, přijetí a začlenění do ryzí vzájemnosti. Pokud by se totiž mohl člověk prostřednictvím sémantiky uměleckého díla setkávat s ontologickou strukturou společnou všem lidem, pak by interpretace uměleckého vyprávění mohla tvořit významné východisko transkulturní komunikace. Interpretace uměleckých vyprávění z různých kulturních prostředí by se tak mohla stát jednou z cest, které umožňují člověku překročit hranice své kulturní podmíněnosti, porozumět lidem ostatních kultur a prostřednictvím jejich kultury prohlubovat poznání sebe sama.
V průběhu výuky je kladen důraz na seznámení s některými koncepcemi vztahu umění a lidského bytí (prostřednictvím výkladu a rozboru vybraných textů), na možnosti využití interpretace uměleckých vyprávění při zpracování studentských projektů a na interpretaci vybraných děl (různých kulturních okruhů).
Předmět volně navazuje na semináře Proměny života ve světovém filmu a Úděl člověka ve filmu a literatuře 20. století z bakalářského studia.
Hlavní témata - osnova:
- narativita jako jeden ze základních projevů kultury
- různé možnosti odkazování uměleckých vyprávění
- fikční vyprávění a otázka po člověku
- fikční světy, kulturní determinace a trasnskulturní dialog
- Učitel: Jan Hojda