Je kladen důraz na procesuální stránku dynamiky veřejné politiky (se zaměřením na oblasti sociálního státu a sociální politiky). Předmět se zaměřuje na procesy rozhodování a realizaci veřejné politiky (sociálních programů, resp. sociálních politik) a na přístupy k jejich analýze. Jsou zmiňovány trendy směrem k tzv. Novému veřejnému managementu a proměny ve způsobech vládnutí (tzv. governance). V otázkách analýzy tvorby a realizace politiky se předmět zaměřuje na racionalismus a inkrementalismus v tvorbě veřejné politiky a na vertikální a horizontální rozměr tvorby politiky - zmiňuje přístupy t tvorbě a analýze politiky shora dolů (top-down) a zdola nahoru (bottom-up).
Procesuální stránka sociální politiky (její tvorba a dynamika) by měla umožnit studentovi reflektovat složitost vzájemných vazeb všech relevantních aktérů v sociální politice a interpretovat obtíže v tvorbě a realizaci veřejných (sociálních) politik. Znalosti jsou využitelné v lokální i národní (mezinárodní) rovině tvorby a analýzy sociálních programů (sociálních politik). Prakticky jsou znalosti využitelné v koncepční a analytické činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, na krajské, městské a obecní úrovni při koncipování jednotlivých tematických oblastí sociální politiky (rodinná politika, politika zaměstnanosti, vzdělávací politika...), a také v procesech komunitního plánování sociálních služeb.
Osnova:
- Nové podoby "vládnutí" ve společnosti, Participativní vládnutí (Governance)
- Decentralizační tendence ve veřejné politice
- Kdo vlastně politiku tvoří? Vertikální a horizontální rozměr politiky
- Účastníci tvorby politiky
- Racionalismus a inkrementální přístup k tvorbě politiky
- Různá pojetí implementace veřejné politiky, politika jako implementace cílů: top-down perspektiva a Implementace v pohledu bottom-up
V případě nutnosti může být výuka realizována distanční formou s využitím ICT.
Zpracování seminární práce ve dvojici (v případě prezenčního studia spoluautorství dvou studentů) zabývající se problematikou vyplývající z některého z dílčích témat sylabu a na základě uvedené doporučené literatury. Rozsah textu 2500 - 5000 slov. Text v úvodu obsahuje cíl zpracování práce, aplikační (využitelnost tématu v praxi) a symbolický cíl (zdůvodnění proč je potřeba se problémem zabývat). Dále je v úvodu zmíněn stručný obsah, resp. sled dílčích témat textu (a komentář k logice jejich zařazení a sledu?), text pracuje s tištěnými zdroji, s elektronickými zdroji a minimálně s jedním cizojazyčným zdrojem. Text obsahuje odkazy na zdroje přímo v textu. Na konci textu je uveden (1) soupis bezprostředně použitých a (2) dalších relevantních zdrojů, které byly volně využity při zpracování tématu (nebyly citovány ani parafrázovány v textu). Text dodržuje základní body normy ISO 690, která se týká bibliografické citace zdrojů. V textu zápočtové práce je posuzována snaha uvádět nikoli pouze popis stavu problematiky, nýbrž souvislosti a možné příčiny a důsledky analyzovaných jevů a opatření.
Povinná literatura:
COLEBATCH, H. K. Úvod do policy. Brno: Barrister and Principal, 2005, (kap. 3, s. 29 - 42; kap. 8, s. 95 - 106).
DANČÁK, Břetislav a HLOUŠEK, Vít (eds.). Víceúrovňové vládnutí v Evropě: zkušenosti, problémy a výzvy. Brno: MU, Mezinárodní politologický ústav, 2007, (kap. 1, s. 7 - 12; kap. 2, s. 13 - 28).
VESELÝ, A.; NEKOLA, M. (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, (kap. 2, s. 43 - 66; kap. 3, s. 67 - 86).
WINKLER, J. Implementace - Institucionální hledisko analýzy veřejných programů. Brno: Masarykova Univerzita, 2002, (kap. 1, s. 13 - 20).
- Učitel: Martin Smutek