Teorie a metody sociální práce I

Předmět se zaměřuje na prezentaci teorií a metod sociální práce s jednotlivcem v jeho sociálním prostředí. Pojetí předmětu je eklektické. Dominujícím východiskem je tzv. "generalizovaný přístup", který se zaměřuje na sociální práci s klientem v kontextu jeho sociální situace. Mezi dominující využité přístupy patří ekosystémová perspektiva, postmodernistické perspektivy, přístup zaměřený na řešení problémů a úkolově orientovaný přístup sociální práce. Úvodní část je věnována vymezení identity sociální práce a vývoji metod a hodnot sociální práce. Další část se zaměřuje na objasnění ambivalence sociální práce vzhledem k pomoci a kontrole a vyplývajícím dilematům, zda v konkrétní situaci zasáhnout, či nezasáhnout. Zároveň jsou prezentovány nástroje sloužící k profesionálnímu řešení takových dilemat od potřeby sebereflexe po kritickou reflexi postupů v konkrétních situacích a schopnost práce ve vícečlenných pomáhajících systémech. Předmět se dále věnuje zásadám jednotlivých kroků práce s klienty od přípravy na první kontakt s klientem přes posouzení životní situace až k ukončení a evaluaci. Zároveň jsou prezentovány potřebné znalosti a dovednosti k navázání kvalitního profesionálního vztahu s klientem včetně potřeby respektování vzájemných hranic. Na závěr předmětu je věnována pozornost specifickým metodám v sociální práci, jako je práce na změně sociálního prostředí, práce s dokumentací, krizová intervence, mediace a terénní a kontaktní práce. Cílem předmětu je dodat studujícím jak teoretické znalosti, tak dovednosti aplikovat teorii do praktické sociální práce s klienty v jejich sociálním prostředí. Studující by měli získat znalosti o poslání sociální práce a o rizicích, která z tohoto poslání vyplývají. Zároveň by se měli tato rizika naučit prakticky řešit, zvládnout kritickou reflexi vlastních postupů a legitimovat zvolené postupy. Důraz je kladen na získání praktické dovednosti sebereflexe a kultivace sebe sama jako hlavního nástroje sociální práce. Studující by měli zvládnout dovednost komunikace jak v běžných setkáních s klienty, tak ve specifických situacích, jako jsou krize, konflikty nebo krátkodobé kontakty v nízkoprahových službách.