Cílem předmětu je seznámit studenta s efektivním praktickým využitím informačních a digitálních technologií ve výuce dějepisu, naučit jej pracovat s nástroji a aplikacemi k tomu určenými, rozvíjet v něm digitální kompetence a vést studenta k vnímání využití moderních technologií jako doplňku a zpestření vzdělávacího procesu
V rámci tohoto kurzu se studenti seznámí s problémy a otázkami, které studuje politologie jako samostatná společenskovědní disciplína. Kurz je koncipován tak, aby poskytl co nejširší přehled a představil základní koncepty politologie. Absolvování kurzu umožní studentům porozumět základním mechanismům fungovaní politického procesu, jeho aktérům i institucionálnímu rámci. Kromě toho získají studenti přehled o ideových východiscích rozdílných politických táborů, které formují současnou politiku. Spolu s tím se dozvědí základní informace o trendech, které dnešní politiku proměňuji. Výše uvedené by mělo vést k tomu, že studenti budou schopni orientovat se a věcně argumentovat při diskusích týkajících se obecných politických témat. Podrobné informace k aktuálnímu semestru viz https://kurzy.uhk.cz/.
Přednášky se zaměří na klíčové problémy moderní interpretace českých dějin 16. - 18. stol. v politické, hospodářské, sociální, kulturní a církevně náboženské oblasti. Důraz bude položen na jednotlivé fenomény dějinného výboje předbělohorského období (zvláště stavovství versus centralizace, reformace a protireformace, vrchnostenské režijní podnikání), vývoje po Bílé hoře (zejména třicetiletá válka a její důsledky, raně absolutistický stát podporující centralismus, rekatolizace a barokní zbožnost, vrchnostenský robotní velkostatek a selská povstání) a období dotvoření panovnického absolutismu a nástupu a rozmachu osvícenství (především osvícenské reformy a jejich vliv na podobu společnosti a chod státu, nástup manufakturního podnikání, počátky národního obrození). Základní aspekty dějin českých zemí v daném období jsou vyloženy v širším kontextu vývoje habsburské, resp. tvořící se rakouské monarchie. Ve světových dějinách zahrne přednáška několik tematických celků. První bude spojen s vývojem společnosti a kultury raného novověku včetně témat mentality a jejích proměn, víry a vědění, druhý, rozsáhlejší se soustředí na dobu osvícenství. Objasní podobu státu, jeho forem a reformních procesů a proměn ekonomiky a společnosti v období raného kapitalismu. Připomene klíčové otázky evropské politiky, od vývojových trendů, přes regionální změny ve středovýchodní Evropě (1700-1795) a západní Evropě 1648-1763) až evropský kolonialismus. Další výklad bude soustředěn na problematiku revolucí v jejich evropské podobě (kromě anglické především Velká francouzská revoluce), tak v kontextu amerického vývoje (válka amerických osad s Británií za nezávislost).
Cílem semináře je seznámit studenty se základními problémy proměn evropské mentality a politické kultury v 16-18. století skrze řízenou diskuzi nad primárními prameny a prostřednictvím analýzy ukázek z odborné literatury. Seminář je tematicky zaměřen nejen na získání potřebné chronologické vývojové perspektivy, ale usiluje i o představení komplexních dimenzí historického vývoje evropské a světové společnosti ve sledovaném období v oblasti sociálních, ekonomických, politických, vojenských i diplomatických proměn.
Přednášky se zaměří na klíčové problémy moderní interpretace českých dějin 16. - 18. stol. v politické, hospodářské, sociální, kulturní a církevně náboženské oblasti. Důraz bude položen na jednotlivé fenomény dějinného výboje předbělohorského období (zvláště stavovství versus centralizace, reformace a protireformace, vrchnostenské režijní podnikání), vývoje po Bílé hoře (zejména třicetiletá válka a její důsledky, raně absolutistický stát podporující centralismus, rekatolizace a barokní zbožnost, vrchnostenský robotní velkostatek a selská povstání) a období dotvoření panovnického absolutismu a nástupu a rozmachu osvícenství (především osvícenské reformy a jejich vliv na podobu společnosti a chod státu, nástup manufakturního podnikání, počátky národního obrození). Základní aspekty dějin českých zemí v daném období jsou vyloženy v širším kontextu vývoje habsburské, resp. tvořící se rakouské monarchie. Ve světových dějinách zahrne přednáška několik tematických celků. První bude spojen s vývojem společnosti a kultury raného novověku včetně témat mentality a jejích proměn, víry a vědění, druhý, rozsáhlejší se soustředí na dobu osvícenství. Objasní podobu státu, jeho forem a reformních procesů a proměn ekonomiky a společnosti v období raného kapitalismu. Připomene klíčové otázky evropské politiky, od vývojových trendů, přes regionální změny ve středovýchodní Evropě (1700-1795) a západní Evropě 1648-1763) až evropský kolonialismus. Další výklad bude soustředěn na problematiku revolucí v jejich evropské podobě (kromě anglické především Velká francouzská revoluce), tak v kontextu amerického vývoje (válka amerických osad s Británií za nezávislost).
Didaktický seminář usiluje o propojení teoretických a empirických přístupů k možnostem moderní výuky dějepisných témat v rámci chronologického vymezení raného novověku s důrazem kladeným na roli učitele jako facilitátora edukačního procesu schopného prezentovat historické vzdělání jako kombinaci specifického vědění a rozvoje individuálních studijních kompetencí.
Cílem tohoto základního, úvodního kurzu je studentům v elementární rovině přiblížit jak samotné dějiny středoevropského prostoru od relevantních počátků, tak především vývoj představ o tomto prostoru v kulturním a intelektuální diskurzu myšlení jak ve střední, tak i v západní a východní Evropě. S pomocí čtení vybraných textů, odborných i dobových, by měli studenti získat jasnou představu o kulturně definované podmíněnosti geografických definici, stejně jako o jejích důsledcích pro dějinný vývoj daného prostoru.
Note: This course requires prior basic knowledge of the political history of Czechoslovakia and Central Europe in the 20th century. The lecture offers students an insight into the development of the communist movement in Central Europe during the so-called ?short 20th century? (1918-1990s). It deals with the emergence of the political idea of communism, its political interpretation and representation. It also deals with the emergence and activities of Communist parties and movements in Central Europe and their activities in the interwar period. The idea of the growth of the communist movement during and after World War II is also examined. The communist regimes in the countries of Central Europe after World War II are analyzed, their differences and connections, the role of the USSR, etc. are perceived. After the era of Stalinism, attention is paid to the era of the so-called ?thaw?, as well as the return of neo-Stalinism, up to the fall of communist regimes. Special attention is paid primarily to the Communist Party of Czechoslovakia in the individual stages of this development and to the communist regime in Czechoslovakia.
Cílem semináře je prohloubit znalosti a dovednosti studentů při práci s prameny úřední i neúřední provenience z dlouhého 19. století, aby byli připraveni na tvorbu své bakalářské práce, u níž se též předpokládá využívání pramenné základny. Seminář je svými metodickými přístupy vhodný i pro ty, kteří se v rámci své bakalářské práce nebudou věnovat některému z témat závěrečné fáze monarchie.